Jazyky bez barier

1.
Doc. PaedDr. OLGA ZELINKOVÁ, CSc.
Předsedkyně České společnosti „Dyslexie“
Úpravu učebnic angličtiny do speciální formy prostřednictvím počítačového programu Jazyky bez bariér považuji za velmi přínosnou pro podporu jazykového vzdělávání žáků se SPU na školách v ČR. Podle § 16 Školského zákona 561/2004 Sb jsou žáci se SPU klasifikováni jako zdravotně postižení a ze zákona mají na speciální výukové pomůcky nárok. Bohužel právě na jazykovou výuku speciálních pomůcek není dostatečné množství. Zvýšené nároky jsou kladeny jak na pedagogy při školní výuce, tak na rodiče žáků se SPU při domácí přípravě. Adaptace kompletních učebnic, případně slovní zásoby, vybraných lekcí či základů gramatiky přispěje ke zlepšení výukového procesu i naplňování litery zákona.

Úpravy učebnic angličtiny do bezbariérové formy pro žáky se SPU vřele doporučuji a financování tohoto projektu považuji za společensky velmi užitečné, protože zasahuje cca 10 a 15 % populace školou povinných žáků na území České republiky.

2.
PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D
Karlova univerzita Praha, Filozofická fakulta, katedra psychologie
Připojuji se k názoru docentky Olgy Zelinkové i k doporučení pro realizaci a finanční podporu. Pokud se učebnice začne masivněji využívat, což vyžaduje realizace rozsáhlejšího projektu, jehož prostřednictvím by byla implementována do škol, zcela přesně naplní koncepci rovných příležitostí pro skupiny znevýhodněných žáků a podpoří jejich konkurenceschop­nost. Opakované zkušenosti se žáky se SPU, kteří se povinně učí ve školách angličtinu od útlého věku, často ukazují, že v nich taková výuka nezřídka vyvolává zvýšený stres, pocity bezmoci a demotivaci k učení vůbec.

Autorce programu Jazyky bez bariér i projektu pro úpravu učebnic angličtiny do bezbariérové formy Ing. Dagmar Rýdlové srdečně blahopřejeme ke třem oceněním na mezinárodních soutěžích inovací v roce 2010 a 2011 a věříme, že této pozoruhodné práci se dostane v České republice patřičné pozornosti a finanční podpory.

3.
Mgr. Romana Růžičková
Pedagog-didaktik, zástupce koordinátora, Centrum podpory inkluzívního vzdělávání, Novoborská 372, 190 00 Praha 9
Jako pedagog- didaktik Centra pro podporu inkluzívního vzdělávání v Praze se velmi často setkávám jak s dětmi s poruchami učení, tak také s jejich často zoufalými učiteli, kteří si s těmito žáky nevědí rady. Mnohdy neznají jejich skutečné vzdělávací potřeby a ani to, jak se porucha učení promítá do jednotlivých předmětů, nemluvě o pocitech dětí, kteří jsou považovány svým okolím za hloupé.

Jednou z těchto poruch je dyslexie, která se, zvláště při výuce jazyků stává pro žáky velkou překážkou. Zde může jak žákům, tak i učitelům významně pomoci program Jazyky bez bariér. Svou jednoduchostí a uživatelskou přívětivostí je vhodný nejen pro žáky- dyslektiky, ale i pro žáky-cizince či žáky, kteří mají prostě jen s výukou cizího jazyka problém. Způsob, jakým program pracuje, je příjemný, jednoduchý, nenásilný a hlavně, žáci se při něm baví a zároveň učí, což je velmi důležité pro jejich motivaci. V současné době dochází v rámci možností autorky počítačového programu a občanského sdružení ADYS k postupnému převádění nejpoužívanějších učebnic angličtiny do elektronické podoby tak, aby se daly dobře využívat speciální metodické hry. Tuto záslužnou práci oceňujeme, morálně podporujeme a doufáme, že kompetentní orgány vyjdou autorce programu vstříc, protože její pomoc dětem, které si mohou v krajním případě nést do života díky své poruše trauma, je neocenitelná.

4.
Dana Kolářová,
Educational Representative, Oxford University Press, Opletalova 5, 111 44 Praha 1
S problematikou dyslexie se setkáváme velmi často. Díky úzkému kontaktu s vyučujícími z celé republiky víme, že potřeba a zájem o materiály pro výuku dyslektiků neustále narůstají. V rámci našeho nakladatelství se snažíme poskytovat základní metodickou podporu v našich materiálech, ovšem šíře a forma, kterou pro své bezbariérové materiály zvolila paní Ing. Dagmar Rýdlová, jsou neocenitelné. Jsme proto velmi rádi, že program Jazyky bez bariér pracuje s obsahem našich učebnic, které tak zpřístupňuje dětem i studentům, pro které by jinak práce s klasickou papírovou učebnicí byla obtížná.

5.
Ing. Helena Pálenská, učitelka angličtiny na ZŠ Hanspaulka v Praze 6 v roce 2012 oceněná The Best Teacher of English a Vynikající učitel MČ Praha 6
Počítačový program Jazyky bez bariér by se měl stát naprosto běžně používanou pomůckou pro výuku anglického jazyka na všech základních školách v ČR, protože umožňuje:

1. aktivní zapojení do přípravy učiva
2. oživení hodin, opakování učiva zábavnou formou
3. výborná možnost domácí přípravy díky adaptovaným školním učebnicím, lze zapojit i další členy rodiny
4. propojení sluchového i zrakového vnímání – obrázky a psané a mluvené texty, speciální metodické hry, čtení a poslech
5. možnost tvoření vlastních slovníčků a souborů na výuku a jejich vzájemná výměna
6. možnost spolupráce v libovolně velkých skupinách, vzájemná pomoc i kontrola
7. využití pro projekty, referáty, prezentace

6.
Mgr. Petr Naske, ICT metodik a učitel informatiky, ZŠ a MŠ Červený vrch, Praha 6
Program Jazyky bez bariér v naší škole používáme při výuce informatiky jako nástroj pro pochopení toho, jak počítače mohou pomáhat při výuce cizího jazyka a s dětmi se také pomocí programu učíme pracovat se zvuky, obrázky a vedeme se navzájem k používání citací internetových zdrojů. Vzhledem k tomu, že program mohou mít všichni naši žáci zdarma, vedu jako ICT metodik školy žáky a rodiče, aby si program doma vyzkoušeli a používali ho pro procvičování slovní zásoby v cizím jazyce. Autorka programu na naší škole vedla i několik přednášek pro žáky o tom, jaké to je vyvíjet software a převést zajímavý nápad až do fáze realizace.

7.
PaedDr. Dana Fialová, matka syna s dyslexií z Prahy 8
S počítačovým programem Jazyky bez bariér jsme, já a můj syn (17 let), začali pracovat v 7. ročníku jeho školní docházky (ve stejnou dobu jsem se o něm dozvěděla). Syn měl v té době silně se projevující dys-poruchy. Učit se anglicky se jevilo jako nezvladatelné. Šlo o hodiny nervově vyčerpávající práce pro mě i pro něj. Tento PC program nás „zachránil“. Podstatně nám podstatně ulehčil přípravu do školy. Syn se učil slovíčka jen s programem a používal ho i částečně na učení se gramatiky. Bavilo ho spoluvytvářet databázi slovíček a následně se je učit. Podstatné bylo, že učení bylo efektivní, syn si začal být jistější a pak došlo i ke zlepšení prospěchu.

Podle mého názoru program splňuje potřeby žáků s dys-poruchami, protože nabízí učení se více smysly najednou – dítě např. slovíčko slyší v obou jazycích (mateřském a cizím), vidí ho na barevném obrázku, slyší též v obou jazycích a variabilně se ho může učit psát. Může také např. si vybrat slovíčka, která mu nejdou a vytvořit si z nich soubor či si slovíčka stáhnout na mp3 a poslouchat při jízdě do školy. Učení je zábavné a efektivní. Dnes je v databázi mnoho souborů, s kterými lze pracovat. Lze také snadno najít ty, které dotyčný potřebuje. Syn nyní studuje na střední škole a program používá dodnes. Velmi mu vyhovuje, že už si nemusí soubor slovíček vytvářet a najde si ho v databázi, protože naštěstí učebnice, ze které se ve škole učí, mohla být takto zpracována.

Program používá i moje dcera (9 let), která dys-poruchy nemá, ale práce s programem ji baví a tudíž příprava do školy je příjemná.

8.
Jitka Netušilová, matka syna s dyslexií z Čelákovic
Můj 12ti letý syn – dyslektik aktivně používá program JBB již přes 2 roky. Protože mu nestačí se na psanou podobu jen dívat, musel vždy pracně všechna slovíčka opisovat, aby si je zapamatoval (čímž se mu angličtina pěkně protivila, protože psaní jako takové nemá rád). Program byl pro nás oba záchrana. Když byl ještě na prvním stupni, slovíčka z jednotlivých lekcí jsem mu psala do počítače a on se jak pak učil (viděl obrázek, který si sám nahrál, slyšel „se“ neb si to sám namluvil a po chvilce slovíčka i uměl napsat! Ještě lepší je to teď, kdy na druhém stupni používají učebnice Project a on si je sám najde v databázi knihovny JBB. Stejně tak využívá program i při učení se německých slovíček. Program JBB je pro nás velký pomocník a díky za něj!

9.
Ivona Jirků, matka syna s dyslexií z České Lípy
Jsem matkou syna (9 let). Syn má ADD je dyslektik, dysgrafik a dysortografik. Angličtina je pro něj velmi problematický předmět a já mu zatím nemohla pomoci, jelikož anglicky neumím. Na internetu jsem objevila JBB a tak jsme to zkusili. Prostřednictví programu ho zkouším a pokaždé to co proberou ve škole, zopakujeme. Program Jazyky bez bariér je pro nás velký pomocník. Prostě „jiná“ cesta.

10.
Jan Drábek, otec dcery s dyslexií z České Lípy
Učebnici máme od třetí třídy. Teď jsme ve čtvrté třídě. Na bezbariérovou učebnici angličtiny jsem přišel na internetu při hledání nejvhodnějšího programu k učení.

I když dcera není dyslektik, tak jsem Já! Tak vím, o čem píšu a dokážu se vžít do situace dyslektických dětí, kteří to mají v učení těžší, ale když se dítě velmi brzo podchytí v učení angličtiny, mohou mít výsledky mnohem lepší než u ostatních dětí.

Učení s tímto program je snadnější po všech stránkách než u jiných programů.
Technické vybavení: panel nástrojů – přesně co doslova každé dítě potřebuje, zvolí si lekci a cvičení. Naprogramuje si kolikrát se má věta opakovat anglicky a též kolikrát česky. Posun vět se může navolit automaticky. Dítě též nemusí být u počítače může si např. malovat nebo si dokonce hrát… Program mluví a dítě to nevědomky vnímá a taky může věty opakovat jako „básničku“. Tím si tak zvaně „obrousí jazyk“.

V sekci nastavení, tak to též nemá chybu. Můžete si navolit rychlost i mezery posunu mezi větami. Který program to má?

Důležité je, že se s tím učením, tak jako se vším, musíme zabývat, učit skoro denně, ale stačí kratší dobu. Hru „boř a piš“ my využíváme prakticky pořád. Je velice důležité aby dítě umělo slova i věty napsat bezchybně. Tato část programu tomu velice pomáhá. Co mluvíš – to napiš!

Dcera již chodí do 4 třídy. Konkrétně z angličtiny má samé jedničky, dokonce paní učitelka ji někdy využívá k výkladu výslovnosti… jako „Julinko řekni to dětem jak to mají říkat“. atd., atd.( za 10 měsíců jsme se naučili 1500 anglických slovíček porozumět a hlavně též napsat tak rychle jako česky! . Upozorňuji, že dcera není žádný genius v učení, spíše je v učení pasivní. Velice záleží na rodičích, jak se k učení dítěte „postaví.“

Bezbariérová učebnice je opravdu velikým přínosem k učení angličtiny. Rodiče i tak trochu děti si musí uvědomit: “Začátek dobrý, konec dobrý!“ Když vám uteče začátek učení, těžko se to potom dohání… Jsem toho názoru, že každé dítě by mělo používat v začátcích učení tento program, a věřím, že na něj bude v dospělosti, až bude umět anglický jazyk, vzpomínat jako na dobrého pomocníka v učení. Také velmi přeju všem dětem s dyslexií i jejich rodičům a učitelům, aby adaptaci učebnic angličtiny do bezbariérové formy finančně podpořilo MŠMT i sponzoři.

11.
Iveta Kopecká, dospělá dyslektička z Prahy
Na počítačovém programu Jazyky bez bariér oceňuji, že při učení cizího jazyka můžu být aktivní, což je pro mě velmi důležité, protože od dětství, od začátku školní docházky, mám problém se delší dobu soustředit a to i na věci, které mě baví a na které se těším. Jen u tohoto programu můžu pracovat všemi smysly, poslouchám, dívám se a zároveň si můžu do programu psát. Když píšu běžně, tak po sobě nepřečtu, není to přehledné na rozdíl, když píšu do tohoto programu. Oceňuji grafické znázornění, opět poměrně nutná podmínka k udržení pozornosti a tím i k lepšímu zapamatování tomu, čemu věnuji čas. Shrnuto: Když se učím s programem Jazyky bez bariér, tak hned také vidím výsledky a to je pro mě důležité. Kvůli dyslexii zažívám často neúspěch při učení.